Jára Cimrman - Divadlo Járy Cimrmana
Jára Cimrman je univerzální český génius, objevený Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem. Cimrmanův život a jeho hry zabírají podstatnou část repertoáru Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Byl o něm natočen i divácky úspěšný film Jára Cimrman ležící, spící. Veřejnosti jsou nejznámější autoři her Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. Paraelně se Cimrmanovým životem zabýval i Sallón Cimrman Jiřího Šebánka.
 |
|
Jára Cimrman - životopis
Jára Cimrman se narodil ve Vídni někdy mezi léty 1853 a 1859 (matrikářův nejistý rukopis připouští i roky 1856, 1864, 1868, 1883 či 1884). Jeho otec byl český krejčí Leopold Cimrman a matka rakouská herečka Marlen Jelinková-Cimrmanová. On sám se cítil být Čechem, o čemž vypovídá i poslední zápis z jeho deníku, kde Cimrman vyjadřuje touhu „uvidět svou vlast Böhmen“. Byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, kriminalistů a sportovců své doby. Poslední bezpečně zjištěné místo pobytu je Liptákov v Jizerských horách roku 1914. Podle jiných informací však z Liptákova odjel do starobince ve Frymburku. Cimrmanovo údajné místo skonaní se nachází v lese na tzv. Husí cestě, poblíž obce Skalka v Ústeckém kraji. Za svého života se nedočkal uznání. Teprve objevem truhly s pozůstalostí dr. Evženem Hedvábným je evropská veřejnost seznámena s jeho géniem.
Posel z Liptákova
Posel
z Liptákova je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy
Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, jako
spoluautor je uváděn rovněž velký český vynálezce, filosof a dramatik
Jára Cimrman. Hra měla premiéru 20. dubna
1977 v pražském Branickém divadle.
„Zima byla letos tuhá, léto horké, ale nikoli suché. Stav dobytka oproti minulé-mu roku nezměněn. Méně krav, zato více volů. Také sviní je letos dost. Zásluhou sedláků Vzpurného, Lieslera a Pudila má naše obec tři nejlepší kance v okrese. Jinak se toho roku nic zvláštního nepřihodilo. Zemřela Vávrová Anežka a manželům Henleinovým se narodil synek Konrád. Do obce přibyl z Vídně Cimrman Jaroslav. Ubytoval se v č.p.12 u J. Lešnera a pobude prý jen krátce, neb Cimrman jest světoběžníkem.“
2.4.2010 23:51 | 
Divadelní hry Járy Cimrmana, video celé hry | 
0 komentářů
Němý Bobeš aneb Český Tarzan
V roce 1891 napsal Jára
Cimrman pro svou kočovnou společnost Lipany divadelní hru Němý
Bobeš. Společnost měla hru na repertoáru až do 5. prosince téhož roku,
kdy se herci rozešli po okolních vesnicích dělat Mikuláše.
Cimrman jim zapomněl sdělit místo srazu, a tak se
společnost po tomto datu již nesešla.
Rukopis hry nebyl uložen v truhle s ostatní pozůstalostí, a ušel tedy výbuchu. Postihla ho však jiná pohroma. Těsně před smrtí půjčil jej Jára Cimrman svému sousedu Josefu Padevětovi. Ten ho totiž několikrát žádal, zda by mu mohl půjčit nějaké noviny. Cimrman noviny neodebíral, četbu tehdejšího bulvárního tisku považoval za mrhání časem, a půjčil proto svému sousedu četbu hodnotnější: svou hru. Netušil ovšem, že Padevětova prosba není motivována touhou číst, ale záměrem sušit houby.
27.3.2010 12:13 | Divadelní hry Járy Cimrmana, video celé hry | 0 komentářů
Lijavec - Hra s opravdovým deštěm
Jára Cimrman
zjistil, že se problematika starobince a sirotčince v mnohém shodují. Jeho
dotazníková anketa připravená původně pro sirotčinec to potvrdila.
Ukázalo se například, že všichni chovanci ústavu pro přestárlé jsou bez
výjimky sirotky. Z četby že mají nejraději pohádky, přednost dávají
knížkám obrázkovým. Nejoblíbenějším jídlem je krupicová kaše,
nejoblíbenější hrou kuličky, v zimě koulování. Nemají přesnou
představu o tom, čím by chtěli v životě být.
INSPEKTOR: Zatrolené počasí! Nebýt té bouřky, už jsem tam byl. Chudák Cimrman. Jistě už je netrpěliv. Myslí si, že už možná ani nepřijdu. Ale já přijdu. To bude tanec! Budu nemilosrdný: Pejřil půjde ke zdi a na jeho pěkné místo u okna si lehne Jára Cimrman. Ten jeho dopis! Jen jsem ho dočetl, už jsem balil zavazadla. Takový člověk, a oni s ním takhle zacházejí…
20.3.2010 22:42 | Divadelní hry Járy Cimrmana, video celé hry | 0 komentářů
Hospoda na mýtince
Obsah této
hry lze vyjádřit slovy „Nad operetním dílem Járy
Cimrmana“. Přednášející Vás nejprve uvedou do problematiky
tohoto Cimrmanova žánru ještě dříve, než vám předvedou samo dílo
„Hospodu na mýtince“. Když se před lety naši Cimrmanologové seznámili
s obsahem truhly, v níž byl uložen odkaz našeho Járy
Cimrmana, a když se s kroužkem nadšenců rozhodli zasvětit svůj
život Mistrovu géniu, netušili , že v rámci své vědecké profese budu
muset i veřejně zazpívat. Rádi se však tohoto úkolu zhositili, neboť si
řekli: Nejde přece o zpěv, ale o pravdivý obraz Cimrmanova
díla, jehož podstatnou součástí je i dílo operetní. A tak
kdykoli uslyšíte někoho zpívat, uvědomte si: nejde o zpěv!"
18.3.2010 23:25 | Divadelní hry Járy Cimrmana | 0 komentářů
Cimrman v říši hudby
Položme
si otázku: Zná světová veřejnost, nebo alespoň evropská, nebo nebuďme
neskromní – česká veřejnost, buďme ještě skromnější: zná
Cimrmanova Praha… Cimrmanova vnitřní
Praha, tedy Praha 1, aspoň jediné jeho hudební dílo? Nezná. Tady ovšem
musíme vzít část viny na sebe. O Cimrmanově činnosti na poli hudby
vážné se dosud hovořilo málo. Představení Cimrman v říši
hudby se snaží tento dluh alespoň částečně splatit.
16.3.2010 20:27 | Divadelní hry Járy Cimrmana | 0 komentářů
České nebe
České nebe je 15. a pravděpodobně poslední
Cimrmaova hra, která se odehrává v období 1. světové
války, tedy v době do které podle původních informací
Cimrman již vůbec nezasáhl. Celou situaci pozorujeme jak
již název napovídá z Českého nebe. Řídícím je svatý
Václav, který se rozhodl komisi rozšířit ze tří členů (Václav,
Komenský, Praotec Čech) na šest, aby vnukla národu myšlenku samostatného
státu. Postupně mezi sebou přijmou K.H.Borovského, J.Husa a babičku Boženy
Němcové. Musí se rozhodnout, jaký zaujmou postoj k B.Smetanovi, K.Sabinovi,
ale také českých vojákům, kteří dezertovali z rakouské armády
k československým legiím.
15.3.2010 15:29 | Divadelní hry Járy Cimrmana | 1 komentář (11. 5. 2010)
Ladislav Smoljak
Ladislav Smoljak nebyl přijat na
divadelní režii na DAMU, místo toho vystudoval matematiku a fyziku. Byl
asistentem na vysoké škole a středoškolským učitelem. Poté se stal
redaktorem Mladého světa a nakladatelským redaktorem Mladé fronty, později
scenáristou Filmového studia Barrandov. Se Zdeňkem Svěrákem a Jiřím
Šebánkem založili Divadlo Járy Cimrmana. Se Svěrákem
píší pro toto divadlo i jeho hry a společně se také podíleli na
několika úspěšných celovečerních filmech.
12.3.2010 15:42 | Heci Divadla Járy Cimrmana | 1 komentář (18. 6. 2010)
Zdeněk Svěrák
Zdeněk Svěrák
je scénárista, dramatik, herec a také spolu autorem her Divadla Járy
Cimrmana. Po jeho krátkém období učitelské praxe působil jako
redaktor československého rozhlasu. Od roku 1969 je ve svobodném povolání
s výjimkou let 1977–1991, kdy pracoval jako scénárista Filmového studia
Barrandov. Byl spolu autorem rozhlasových pořadů z fiktivní nealkoholické
vinárny U Pavouka. Spolu s Ladislavem Smolijakem, Jiřím Šebánkem a Karlem
Velebným vytvořili koncepci divadla Járy Cimrmana.
Intelektuální humor s prvky absurdity, grotesky a parodie uplatnil spolu
s L. Smolijakem v řadě her, i v řadě filmových scénářů.
12.3.2010 14:44 | Heci Divadla Járy Cimrmana | 0 komentářů